Už jsou tady zas!

Letošní Vánoce budou jiné. Myšlenka, která mi hlavou běží už několik měsíců. Někdo si pod touto větou představí to, že Vánoce bude poprvé slavit se svými dětmi, se svým partnerem, nebo naopak, nedej bože, bez svých blízkých. Možná by někomu hlavou…

Letošní Vánoce budou jiné. Myšlenka, která mi hlavou běží už několik měsíců. Někdo si pod touto větou představí to, že Vánoce bude poprvé slavit se svými dětmi, se svým partnerem, nebo naopak, nedej bože, bez svých blízkých. Možná by někomu hlavou prolétla i myšlenka, že Vánoce strávíme mimo domov, za dalekými hranicemi na horách, nebo třeba u moře. Tyto varianty se mě však vůbec netýkají! Pro mne letos tato věta znamená to, že Vánoce budou konečně zase příjemné svátky klidu.
Poslední 4 roky jsem se na Vánoce vůbec netěšila. Jediné, na co jsem myslela, bylo jídlo. Všude je ho o Vánocích tak strašně moc a já z něj měla obrovský strach. Nevěděla jsem, co dělat, jak z tohoto začarovaného kruhu ven. Jak si mám dát cukroví, když je pro mně každý drobek jídla obrovská výzva a každých dalších 10 deka na váze veliká bolest? Jak se mám vypořádat s výčitkami, že jsem si nějaké cukroví dala? Jak se mám chovat, abych netrápila svou rodinu aspoň o Vánocích? Všechny tyto otázky mi běžely hlavou a na žádnou z nich jsem nenašla odpověď. Každoročně jsem se těšila na úžasný pečený čaj od naší babičky. Celé své dětství jsem ho milovala, až pak přišel ten zlom. Zlom, který s sebou přinesl zákeřné duševní onemocnění. Pamatuji si, že jsem měla v hlavě naprostý blok a pořádně velký, horký a sladký pečený čaj jsem do sebe prostě nedostala. Každý rok to skončilo potůčkem slz. Někdy to byl velký potok, řeka i moře. Najednou Vánoce byly o strachu z toho vtíravého hlasu v mé hlavě. Hlasu, který se mi snažil říct, že si žádné cukroví nezasloužím, že jsem neschopná a nic neumím, že je všechno moje vina a že tu pro mě prostě není místo.
Dnes už vím, že jsem to nebyla já. Byla to ta nemoc, anorexie. Poslední Vánoce s sebou přinesly zázrak a na konci Štědrého večera jsem si v duchu slíbila, že další Vánoce už budou hezčí. Celý rok jsem tvrdě bojovala za to, abych svůj slib dodržela. Taky díky vašim koncertům jsem našla zase sebe samotnou, za což vám moc děkuji 🤍

Loni o Vánocích se zkrátka celý vesmír spojil a Ježíšek mi nadělil pod stromeček hromadu sil a odhodlání.
Dnes už jsem si jistá, že to vyjde a LETOŠNÍ VÁNOCE BUDOU JINÉ!

Vánoce miluji od malička, i když v dospívání a dospělosti to občas v tomhle období bylo těžké (úmrtí, rozvod...). Naštěstí posledních pár let, kdy mám synovce, tak najednou jsou zase Vánoce ty nej. Klasicky probíhá to, že ségra s mamkou a synovci…

Vánoce miluji od malička, i když v dospívání a dospělosti to občas v tomhle období bylo těžké (úmrtí, rozvod...). Naštěstí posledních pár let, kdy mám synovce, tak najednou jsou zase Vánoce ty nej. Klasicky probíhá to, že ségra s mamkou a synovci jdou do patra vyhlížet Ježíška 😊 já a švára to jistíme dole... Předloni se nám podařilo rozbít ozdobu na stromku a bylo z toho haló, že tam Ježíšek byl. Vloni jeden ze synovců pronesl - budeme s tebou hlídat dole a tatínek, maminka a babička budou nahoře. Dalo to hodně práce je přesvědčit, že musí být oni nahoře - na babičku s maminkou se nedá spolehnout 🙈

Psal se rok 2013, kdy jsem byla v druháku na střední. Mým jediným přáním co dostat od Ježíška, byla kytara. Měli jsem sice doma máminu španělku, ale byla stará sto roků, a s takovou kytarou jsem nikde nechtěla trapčit. Jak už to tak někdy bývá, ne…

Psal se rok 2013, kdy jsem byla v druháku na střední. Mým jediným přáním co dostat od Ježíška, byla kytara. Měli jsem sice doma máminu španělku, ale byla stará sto roků, a s takovou kytarou jsem nikde nechtěla trapčit. Jak už to tak někdy bývá, ne vždy se nám splní to co si přejeme. Já místo vysněné kytary dostala stojan- na kytaru. Ano čtete správně, stojan…Brala jsem to od rodičů jako hodně špatný humor, skoro až výsměch(Ach ta puberta). Můj mladší brácha dostal trumpetu, na kterou strašně nerad hrál. Jak je ten život nefér…měla jsem totálně zkažený večer!
Tak zkažený, že jsem si ani neuvědomila, že tam byl s námi i děda, kterého taťka přivezl z Hospice aby s námi mohl strávit hezké Vánoce. Ani na fotku s dědou jsem se nezmohla na úsměv(jak jsem byla zakaboněná)…
Byly to poslední dědovy Vánoce. Do dneška, když koukám na tu fotku kde je děda s vnoučaty se hrozně stydím, že jsem byla zaslepená materiálním darem, a neviděla dar života a času, který tu s námi děda mohl strávit.
V posledních pár letech si to uvědomuji ještě víc když jsou rodiče od sebe…
I když to né vždy bylo lehké, strávíme Vánoce vždy společně - rok od roku je atmosféra méně hustší😁.
Za ten dar času a možnosti, že o vánočním čase můžeme být spolu, jsem neskonale vděčná. Naštěstí nejenom o vánočním čase, ale i kdykoli jindy.:)

K duchu Vánoc neodmyslitelně patří zvyky a tradice. Sice u nás neházíme botou, nepouštíme lodičky, ale uchytily se u nás tyto dvě: Od určitého věku měli babičku doma, abychom se o ni starali a jelikož byla věřící a byla zvyklá si před štědrovečerní…

K duchu Vánoc neodmyslitelně patří zvyky a tradice. Sice u nás neházíme botou, nepouštíme lodičky, ale uchytily se u nás tyto dvě:
Od určitého věku měli babičku doma, abychom se o ni starali a jelikož byla věřící a byla zvyklá si před štědrovečerní večeří lámat oplatek a přát si hodně zdraví. Jako děti jsme to s bráchou nechápali a nedělali jsme to zrovna s chutí, protože jsme se už strašně tešili na večeři, ale překousli jsme to, poněvadž jsme vědeli, že to babičku těší. Navykli jsme si na to tak, že i když tady s náma babička už pár let není, stále pokračujeme v tradici a hlavně si ji tímto gestem připomínáme.
A ta druhá?
Jako malá, když se dojedla večeře, jsme s mamkou a bráchou chodili k oknu do druhého pokoje nebo ven na procházku hledat Ježíška. Nic speciálního, nic divného. Jediná věc, která mi na tom přišla divná, později však vtipná, byla to, že každý rok hned po večeři, musel táta urgentně na záchod a pokaždé co jsme přišli, tak zrovna ze záchodu vycházel. Jako malí jsme to nekomentovali a nepodezřívali. Když už jsem veděla, jak to s tím Ježíškem je, musela jsem i přesto držet jazyk za zuby, protože brácha na něho stále věřil. A po tolika letech to zkoumáni vyšlo na povrch, proč tam chodí. Přišlo mi to vtipné, protože vymyslet důvod jak se zdržet doma kvůli nataháni dárků pod stromek a nevypadat podezřele před zkoumajícím dítětem je málo. A jako ta první tradice tak i tahle. I když už ani já ani brácha na Ježíška nevěříme, stále s mamkou chodíme vyhlížet Ježíška a taťka stále údajně ,,jen chodí na záchod”, protože Ježíšek chodí naším balkónem a on s tím nemá co dočiněni, protože on přece ani Babičku nečetl.

Moc nedoporučuji si na Štědrý den dopřát trošku více alkoholu. V kombinaci s trošku "křivým" vánočním stromečkem to totiž nemusí dopadnout dobře. Ještě když si zdatný kutil. To si pak vezmeš do ruky kladívko, nějaký ten špagát a pak i Pat…

Moc nedoporučuji si na Štědrý den dopřát trošku více alkoholu. V kombinaci s trošku "křivým" vánočním stromečkem to totiž nemusí dopadnout dobře. Ještě když si zdatný kutil. To si pak vezmeš do ruky kladívko, nějaký ten špagát a pak i Pat a Mat ti mají co závidět. Co může být pak krásnějšího na pohled, než na příbytý stromečkem ke stěně :) osobně jsem sice nezažil. Neboť jsem byl prcek, ale v paměti z vyprávění to mám pořád.

Taky moje babička to vyhrála. Byla sama nadělena, jako ten největší dáreček pod stromeček. Ale aby to nestačilo, tak její rodiče jí dali jméno Eva. Tak to má tři v jednom. Ráno se oslaví svátek, odpoledne si přidají narozeniny a večer se ke gratulantům přidá Ježíšek:)

Šťastné a veselé!!!

muj pribeh je takovy ze chci aby byl mezi nami muj pejsek snedl velke mnozstvi cokolady a je na tom spatne

Ahoj. Muj vanocni pribeh je uz 24 let stary.. presne pred touto dobou mi bylo 7let. Par dni pred vanoci prisla ta nejhorsi zprava, zemrela nam babicka. Takze jsme museli jet k dedovi, pomoci mu vse vyridit ohledne pohrbu a podobne. Jako 7lete, male…

Ahoj. Muj vanocni pribeh je uz 24 let stary.. presne pred touto dobou mi bylo 7let. Par dni pred vanoci prisla ta nejhorsi zprava, zemrela nam babicka. Takze jsme museli jet k dedovi, pomoci mu vse vyridit ohledne pohrbu a podobne. Jako 7lete, male dite jsem brecela, ne jen za ztratou babicky ale i za Vanocemi. Stromecek jsme zdobili doma vzdy par dni pred stedrym dnem. Takze jsem byla smutna, ze to doma nestihneme vse nachystat, ozdobit a jezisek proto letos neprijde.
Jake bylo prekvapeni kdyz jsme 23.12 prijeli domu a stal tam nastrojeny stromecek, v oknech byla svetylka a na stolech vanocni ubrusy...😍😍😍 pro me nejkrasnejsi zazitek. Az s lety jsem se dozvedela ( a nevybavuji si to), ze mama se na pul dne vzdalila, nechala nas hlidat dedovi aby odjela domu vse nachystat a vecer pro nas prijela🤭🙏🏼 abychom i pres tento neprijemny zazitek neprisly se segrou o Vanoce

Já tento rok přišel o babičku měla Alzheimera, moje druhá babička má Alzheimera děda má rakovinu prostaty takže já si nejvíce přeji aby má rodina byla zdravá žádné dárky nepotřebuji jen ať je má rodina zdravá zdraví je na prvním místě

Vánoce 1997 byly pro můj život velmi zásadní. Rozhodla jsem se, že tyto Vánoce trochu zpestřím své rodině a hlavně teda své mamce. Tu jsem trochu potrápila, ale nakonec uznala, že jsem ten nejlepší dárek, který na Vánoce kdy dostala. Narodila jsem…

Vánoce 1997 byly pro můj život velmi zásadní. Rozhodla jsem se, že tyto Vánoce trochu zpestřím své rodině a hlavně teda své mamce. Tu jsem trochu potrápila, ale nakonec uznala, že jsem ten nejlepší dárek, který na Vánoce kdy dostala. Narodila jsem se na Štědrý den. Ano, dostávám pořád hodně dárků, nejsem “ošizená” a ano, čekám celý rok na to než něco dostanu, to mě ale nikdy nějak netrápilo. To s čím jsem dlouhou dobu bojovala (občas pořád bojuji) je to, když dostanete od svých kamarádů přání “Veselé Vánoce”, ale “Všechno nejlepší” už ne. Často se stává, že lidi zapomenou a já se jim ani nedivím. Vánoce ačkoliv mají být svátky klidu, tak často jsou plné zmatků, spěchů, konfliktů, každý má svých starostí hodně a většina lidí tyto dny tráví se svou rodinou. Mrzelo mě, že svůj narozeninový den trávím každým rokem stejně, že nikdo moc nemá čas, že i já vnímám povinnost trávit tento den s rodinou a ne tak jak to zrovna cítím, i když je to svým způsobem můj narozeninový den.

V takových chvílích si snažím uvědomit proč u nás doma vůbec Vánoce slavíme a v čem spočívá jejich kouzlo. Ačkoliv to můžou být hektické svátky, kdy dojde ke konfliktům, kdy je někdy těžké vymýšlet konverzace u štědrovečerní večeře, kdy občas přemýšlíme jen o stromečku, dárcích, večeři (což je samozřejmě taky super součást Vánoc), tak jsou to taky svátky, kdy jsme celá rodina pohromadě. Čím jsme starší, tím je těžší se sejít, sednout k jednomu stolu a prostě spolu jen být. A já mám tu úžasnou výsadu právě v tento den slavit i své narozeniny, slavit je s lidmi, kteří mě znají celý můj život a mají mě rádi a za to jsem nesmírně vděčná. Zároveň kdo může říct, že má narozeninový dort z vánočky (bez rozinek!).

(před 5 lety) Na začátku prosince jsme už všichni balily dárky a schovávali je různě po bytě, aby je ten druhý nenašel. Já a brácha jsme je vždy hledaly, ale nikdy nenašly. 21.12 na můj svátek jsme vždy zdobily stromeček a pomalu vkládaly dárky…

(před 5 lety) Na začátku prosince jsme už všichni balily dárky a schovávali je různě po bytě, aby je ten druhý nenašel. Já a brácha jsme je vždy hledaly, ale nikdy nenašly.

21.12 na můj svátek jsme vždy zdobily stromeček a pomalu vkládaly dárky pod něj.
24.12 na Štědrý den kdy už měly být dárky všechny pod stromečkem jsme spíš dárky hledaly a to už všichni, protože rodiče zapomněly kde je vlastně schovaly. Některé se našly, třeba až po měsíci.

Vzpomínám si na naši tradiční štědrovečerní večeři, při které jsme si, jako obvykle, všichni povídali u talíře s kaprem a bramborovým salátem. Slova se ujala maminka a začala nám vyprávět o rozhovoru v práci s lékařem z ORL oddělení, který zrovna…

Vzpomínám si na naši tradiční štědrovečerní večeři, při které jsme si, jako obvykle, všichni povídali u talíře s kaprem a bramborovým salátem. Slova se ujala maminka a začala nám vyprávět o rozhovoru v práci s lékařem z ORL oddělení, který zrovna popisoval takovou typickou vánoční směnu. Nejčastěji o Vánocích přijedou na ORL pacienti s uvízlou kostí v krku. Od maminky jsme si vyslechli velice výstižný popis toho, jak takové ošetření, zahrnující vytažení kosti z krku, probíhá. Musím říct, že ač jsem byla už tehdy pevně rozhodnutá, že chci být lékařka a jen tak něco mě nerozhodilo, tenhle příběh byl vskutku silný. Aby toho nebylo málo, zrovna když maminka příběh dovyprávěla, polknul kost taťka a s hrůzou v očích nám to hned zvěstoval. Maminka, jako zkušený zdravotník, nepropadala panice a uklidnila nás, že obvykle stačí sníst kousek měkké potraviny, kde se kostička zachytí a z krku se dostane níže, kde už tolik neplechy nenapáchá. Všechno dobře dopadlo, ale taťkovu hrůzu v očích naprosto chápu, po takovém přesném popisu by ji měl asi každý 😂
Každopádně nás všechny rázem přešla chuť a od té doby se snažím každé Vánoce prosadit, abychom měli řízek nebo lososa. Se smíchem na to vzpomínáme při každé štědrovečerní večeři.

Rok zpět jsme Vánoce trávili u známých. V průběhu štědrovečerní večeře jsem jen periferně viděla šedou šmouhu letící na stromeček. Ta šedá šmouha byl pětikilový kocour, který skočil po houpající se baňce. Svou váhou shodil stromeček a nám se tak…

Rok zpět jsme Vánoce trávili u známých. V průběhu štědrovečerní večeře jsem jen periferně viděla šedou šmouhu letící na stromeček. Ta šedá šmouha byl pětikilový kocour, který skočil po houpající se baňce. Svou váhou shodil stromeček a nám se tak postaral o zábavu na celý večer.

Nevím jestli to tady úplně patří, ale za mě a věřím i naší rodinu určitě ano. Naše rodina bere za členy rodiny i naše zvířecí mazlíčky. Před 6 lety, přesně na Štědrý den bylo našemu tehdy 9 letému pejskovi Charliemu už od rána velice špatně. Celý…

Nevím jestli to tady úplně patří, ale za mě a věřím i naší rodinu určitě ano. Naše rodina bere za členy rodiny i naše zvířecí mazlíčky. Před 6 lety, přesně na Štědrý den bylo našemu tehdy 9 letému pejskovi Charliemu už od rána velice špatně. Celý den jsme obvolávali veteriny,bohužel téměř všechny měly zavřeno až na jednu. Když jsme řekli co Charlieho trápí tak nám vet řekl,že máme tedy přijet. Když jsme přijeli tak suše dodal, že doufá,že ho netaháme od rodiny zbytečně. Poté udělal Charliemu kompletní veterinární vyšetření a svůj názor rychle změnil. Bylo dobře,že jsme přijeli,přijet později už by bylo pozdě(doslova jsme přijeli jak se říká za minutu dvanáct). Výsledky byly velice špatné, ale pan doktor nám Charlieho zachránil. Pro nás to byl ten nejkrásnější vánoční dárek, nic jiného nás ten den nezajímalo jen aby tu byl Charlie s námi co nejdéle, což se taky podařilo. Odešel nám po 4 letech, před 2 roky a 8 měsíci ve věku krásných nedožitých 13 let ❤️.

Kdysi jsme po večeři šli ještě na procházku ven, než dorazí Ježíšek. Mamka říkala, že si tou procházkou zkrátíme čekání, ale sestra a sestřenice zůstaly doma( bylo jim okolo 20).No jak jsme došli (mamka, já bratranec, teta) stromek nikde. Udělala…

Kdysi jsme po večeři šli ještě na procházku ven, než dorazí Ježíšek. Mamka říkala, že si tou procházkou zkrátíme čekání, ale sestra a sestřenice zůstaly doma( bylo jim okolo 20).No jak jsme došli (mamka, já bratranec, teta) stromek nikde. Udělala jsem mega scénu, strašně jsem brečela a nakonec to jen má sestra s sestřenicí schovaly do jiný místnosti. Mě bylo cca 9 let, tímto děkuji mé úžasné sestře Tereze :) za “super nápad” .


Shodou okolností ji zná váš zpěvák ❤️😂

Vánoce pro mě znamenají to, že se vždycky sejde celá rodina a můžeme se alespoň jednou v roce všichni vidět pohromadě.

Rodiče vždycky brali vánoce strašně vážně. Vždy jsme se museli u večeře slušně obléct a museli jsme dodržovat hodně tradic. Jedny vánoce se ale moje mamka tak moc opila, že celý večer zvracela. Dělali jsme si z ní srandu, že je to naše zlaté…

Rodiče vždycky brali vánoce strašně vážně. Vždy jsme se museli u večeře slušně obléct a museli jsme dodržovat hodně tradic. Jedny vánoce se ale moje mamka tak moc opila, že celý večer zvracela. Dělali jsme si z ní srandu, že je to naše zlaté prasátko 😃 Od té doby nebereme vánoce zas tak vážně 😊